Retardovaní číšníci a stokrát naleštěné skleničky. Vítejte u nás!
Tierry je hlavní manažer restaurace, pod sebou má všechny ostatní manažery a připadá si proto velmi důležitý. V restauraci sice není každý den, ale když přijde, šíří se poplašná zpráva mezi zaměstnanci z jednoho rohu do druhého nevídanou rychlostí. "Pozor, přišel Tierry," pošeptala mi včera Ukrajinka Paulina, která zrovna stála vedle mě. Pravý význam této věty znají všichni zaměstnanci Avenue. To zas bude den, pomyslím si.
Mítinky, které jsou v restauraci každodenní realitou, si Tierry užívá. Nejdřív nechá manažera dne, aby všechny svolal a mítink začal. Mezitím, co všechny modré košile sedí v rohu restaurace a naslouchají, přijde Tierry a postaví se na místo, kde ho mohou všichni vidět. Na sobě stylovou košili, úzké nohavice, naleštěné boty, na ruce drahé hodinky. Licousy, strniště àla nedbalá elegance a všudypřítomný pichlavý pohled. Po pár minutách manažerovi dne skočí do řeči a začne problém rozvíjet po svém. Jeho francouzský přízvuk se velice zajímavým způsobem doplňuje se záplavou sprostých slov a dotváří tak naprosto autentický projev doprovázený gesty i jinými pohybovými prvky.
Z každého Tierryho slova je slyšet pohrdání jeho vlastními zaměstnanci. A také jeho nadřazenost. A moc. "Nebudu tolerovat žádné nehody! Nehody se dají eliminovat, pokud budete dávat při práci pozor," vysvětluje Tierry svoji pohrůžku, že za rozbitou skleničku hříšníka vyhodí na minutu.
Stokrát naleštěné skleničky a další absurdní pravidla
Nejdůlěžitější pravidlo v restauraci zní: "Nikdy nesmíš být viděn manažerem (a už vůbec ne hlavním manažerem!), že nic neděláš nebo na něco čekáš." To, co na první pohled vypadá velice logicky, ale nabývá svoji absurditu v situacích, kdy je všechno potřebné uděláno a personál restaurace početně převyšuje dopřávající si hosty.
Protože je nemyslitelné stát a čekat, až přijde víc hostů a bude víc práce, musí si zaměstnanci práci najít sami. Zametají neviditelná smítka pod stoly, skládají ubrousky, které už se nevejdou do zásuvek nebo znovu a znovu leští skleničky, které už někdo leštil před nimi. "Tohle už je hotové, před chvilkou jsem to dodělala," říkám Chorvatce Kristině, která právě přišla a začala z poličky sundávat sklenky na bílé víno. "Já vím," zní její rezignovaná odpověď. Usměje se na mě a dál se věnuje skleničkám. Bulharka vedle ní leští nože. Sahám po talířích.
Přitom než se nádobí dostane do restaurace, musí jej někdo vyleštit v kuchyni. Nejdřív jsem si myslela, že je to divadlo pro hosty restaurace. Aby měli pocit, kolik lidí se stará o jejich luxusní oběd či večeři. Později jsem přišla na to, že je to spíše soukromé představení pro Tierryho. A že se po mě v práci chce, abych předstírala, že doopravdy pracuji a znovu dělala již udělané.
Slunečnice, čelem ke vchodu!
Během prvních dvou týdnů práce v restauraci jsem zjistila nejdůležitější věci, bez kterých bych se další týdny neobešla. Kromě předstírání práce v době mezi obědem a večeří, kdy do restaurace moc lidí nepřijde, například to, že solničky na stolech musí bát v zákrytu, že slunečnice v malých vázičkách musí mít květ otočený vždy směrem k hostesce, která čeká na hosty hned u dveří, nebo že pokud nenajdu solničku, která patří dovnitř a nahradím ji jiným typem, který je na terase, manažer na mě bude řvát.
Je důležité rychle zjistit, že je v kuchyni nachystaný oběd pro personál, jinak na mě nemusí zbýt ani sousto. Kuchyní musím procházet opatrně, jinak moje čistá košile může být během sekundy úplně mokrá nebo v horším případě špinavá, což může znamenat konec pracovního dne hned po příchodu. Pokud mi na zem spadne nůž, manažer mě může poslat okamžitě domů a hlavní manažer i vyhodit. Pokud stojím, nesmím se o nic opřít. Nesmím si sednout.
"Víte, co je cílem vaší práce?" ptá se Tierry na dalším mítinku a jeho pohled dopadne na jednoho z číšníků. "Spokojenost zákazníka?" zkouší to Mike. Tierry se jen ušklíbne. "Prodávat!" zvolá procítěně. "Důležité je, kolik toho prodáte. Když jsem tuhle práci dělal já, bavili jsme se s kolegy jen o tom, kolik toho dnes kdo prodal, ptali jsme se navzájem, jak kdo prodává to nebo ono, všechno bylo jenom o prodeji, o ničem jiném," popisuje detailně Francouz. Jeho schopností podle něj žádný z jím zaměstnaných retardovaných číšníků nedosahuje. Možná je to ale dobře. Musel by to být hodně smutný život.
Alexandra Jašová
O Bělehradu, který mi nečekaně přirostl k srdci
Když jsem poprvé přijela do Bělehradu, v teplém kabátku a ve vysokých botách s kožíškem do únorové fujavice, říkala jsem si, že přestěhovat se sem možná nebylo úplně nejlepší rozhodnutí. Přivítal mě neodklizený sníh na chodnících, bezohlední řidiči, nerozluštitelné nápisy v cyrilici a nepříjemný úředník na cizinecké policii, který mi kysele vysvětlil, že všechny formuláře se musí vyplňovat v srbštině a energicky přeškrtal všechny moje údaje. To jsem ještě nevěděla, že si tohle město zamiluju a že se mi po sedmi měsících nebude chtít odjet.
Alexandra Jašová
V zemi, kde nikdo nepracuje a kde autobusy jezdí dřív
Jen v Bělehradě roztál poslední sníh, rozhodli jsme se s přítelem pro cestu k moři, abychom se odměnili za dlouhých pět měsíců zimy. A tak jsme se ocitli na začátku dubna na prázdných plážích, v tichých uličkách historických měst a v neuvěřitelně klidné a lenivé atmosféře Černé Hory.
Alexandra Jašová
Vyšlo slunce. Posaďte se do parku, kavárny nebo nasedněte na kolo
První slunečné dny v holandském Utrechtu přišly znenadání a k velké radosti všech, které už několik měsíců vytrvalých dešťů přestávalo bavit. Ulice se zaplnily, cyklostezky ještě víc a lidé vyndali židle před dům přímo na ulici. V zahrádkách před kavárnami, které až doteď hostily jen pár návštěvníků zachumlaných v pestrobarevných dekách, je najednou problém najít volný stůl. Zdá se, že jaro už konečně zavítalo i sem.
Alexandra Jašová
Na rachotícím kole, v dešti a bez čepice. Tak se jezdí v Holandsku
Nejsou to ani dřeváky ani tulipány. To, co jako první upoutá na Holandsku, je ta nekonečná záplava kol všude, kam se vydáte. Stará, ještě starší, zrezavělá, nabarvená výraznými barvami, při jízdě hlučná. Velký zámek je nutnost. To byl můj první dojem, když jsem v únoru přijela do Utrechtu.
Alexandra Jašová
Přichází pan majitel. Pokloňte se, ruku nepodávejte
Asi po dvou měsících v práci jsem zjistila, že můj šéf, tedy hlavní manažer restaurace, nemá vždy jen špatnou náladu. Nedá se sice říct, že by ten den byl příjemný, ale v úterý ráno nezačal mítink klasickými ironickými poznámkami, zesměšňováním a ani nikoho neposlal domů nebo nevyhodil. Vypadalo to, jako by na chvíli připustil, že jeho zaměstnanci nejsou všichni úplně hloupí a nanic. Byli jsme z toho všichni řádně překvapení.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Kvůli letním teplotám a silnému větru hrozí požáry. Ochladí se koncem týdne
Přímý přenos V neděli meteorologové zaznamenali letní den, teplota ve středočeské Tuhani vystoupala k 25,5...
Klaus promluví o dvacátém výročí vstupu do EU. Vydá se opět i na Blaník
Exprezident Václav Klaus vystoupí při příležitosti dvacátého výročí vstupu České republiky do...
Ukrajinci zavraždění v bavorském nákupním centru byli vojáci na léčení
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...